Něco vám však povím: Tento text píši na přenosném počítači v kanceláři. Jak staromódní! Dovolím si teď směle prohlásit, že dokud budou mít lidé co psát, posadí se i za mnoho let opět ke stolu. Psaní na pohovce u mě připadá v úvahu jen výjimečně.
I kdyby budoucí kancelářští pracovníci seděli v závěsném houpacím křesle nebo pravidelně navštěvovali zenovou zahradu, v určitém okamžiku pracovního dne se ke stolu stejně vrátí, alespoň dočasně. Mohou se však také rozhodnout, že budou při práci za stolem stát. A tím se po tomto jistě poněkud provokativním úvodu dostávám k věci: Stůl se v průběhu času vyvíjel, a s ním také způsob, jímž jej využíváme. Změnila se nejen konstrukce, ale i funkce stolu. Ruku v ruce s technickými inovacemi se přizpůsobil způsobu naší práce. V živočišné říši bychom mohli říci, že přizpůsobivost stolů zajistila a zajistí jejich další přežití.
Způsob naší práce se v posledních letech rapidně proměnil...
Pevné struktury se dávno rozpadly a budou se rozpadat i nadále. Pracujeme také na dálku z domova, ve vlaku nebo na zahradě. Trávíme více času na schůzkách než u svých pracovních stolů. Rádi diskutujeme s kolegy „za pochodu“. Takže ano, otázka je možná oprávněná: potřebujeme ještě vůbec stůl, nebo je již víceméně zbytečný?
Podle mého názoru bude stůl v kanceláři i nadále trvalou součástí vybavení. Neznamená to však, že nedojde ke změnám. Právě naopak. Kancelář i pracovní stůl budou i nadále procházet proměnami, jako tomu bylo již v minulosti.
Dnes můžete pracovat doslova odkudkoli – i ze zahrady.Důležité je uvědomit si dva směry vývoje. Jedním jsou organizační změny pracovního života. Druhým je technický rozvoj, jenž zase zpětně ovlivňuje organizační změny. Jak pravdivá jsou následující slova: „Nástroje se přizpůsobují požadavkům a technickým možnostem.“
Pohled do historie
Podívejme se do historie: místnost, v níž lidé zpracovávali dokumenty nebo řídili procesy, se stala tzv. kanceláří. Nábytek v těchto místnostech se neustále vyvíjel, aby se přizpůsoboval změnám v organizacích a technickým možnostem. Jednou z hlavních a nejdramatičtějších změn byl zcela jistě nástup digitalizace.
Do kanceláří pronikly počítače. Nejen do účetních oddělení a sekretariátů, ale také na pracoviště plánování a projektování. Techničtí projektanti přešli od velkého rýsovacího prkna k softwaru CAD. Architekti, designéři a návrháři vyměnili pravítka, tužky a kružítka za počítače, myši a klávesnice. Byli to oni, kdo podnítili ojedinělý vývoj kancelářského pracoviště: zrodil se elektrický výškově nastavitelný stůl. Kreslicí prkno nabízelo možnost pracovat vsedě i vestoje a projektanti či konstruktéři seděli či stáli před téměř vertikálním projektem. Pracujete ve stoje? Proč by to nemělo být možné i s počítačem?
Není divu, že první výškově nastavitelné stoly patřily konstruktérům. Počátkem 90. let minulého století existovaly stoly CAD, jež bylo možné výškově polohovat ručně. Vrátíme-li se ještě dále do roku 1910, objevíme německou společnost Reiss, jež na trh uvedla první výškově nastavitelný stůl. Samozřejmě jej nebylo možné polohovat pouhým stisknutím tlačítka, stejně jako tehdejší pracovní stoly CAD.
V 90. letech minulého století vyvinula společnost LINAK první řešení pro elektrické výškové polohování pracovních stolů. V roce 1998 představila společnost LINAK zvedací sloupek DL1, první systém elektrického výškově nastavitelného kancelářského stolu na světě.
Inovace potřebují úrodnou půdu
Dalo by se předpokládat, že uvedení prvních výškově nastavitelných stolů probudí růst celosvětové poptávky. Ani náhodou. Trend střídání stání a sezení způsobem šetrným k zádům a podporujícím zdraví se prosadil pouze ve skandinávských zemích. Zde byl podíl elektricky výškově nastavitelných pracovišť již v roce 2005 více než 90%.
V Německu a dalších evropských zemích postupovaly investice do výškově nastavitelných stolů, jež by kancelářským zaměstnancům nabídly ergonomické a zdravé pracoviště, stále velmi pomalu. Bylo zapotřebí hodně přesvědčování, aby výhody práce ve střídavých polohách pronikly do povědomí osob s rozhodovacími pravomocemi. Přijetí nového konceptu i poptávka rostly jen pomalu. S rostoucím zájmem klesala cena, což rovněž přispělo k triumfu elektricky výškově nastavitelných pracovišť. Podle studie IBA. věnované vývoji kancelářské práce (2019/2020), pracovalo v Německu v roce 2019 až 28 % všech administrativních pracovníků na pracovištích přizpůsobených práci vsedě i vestoje. Publikace IBA (pouze v němčině) je ke stažení zde.
Pracovní lékaře a odborníky na ergonomii myšlenka střídání sezení a stání rychle nadchla. Prosazení pracovišť pro práci vsedě/vestoje však v Německu trvalo dosti dlouho.
Technologie výškově nastavitelných stolů se v průběhu let trvale vyvíjela. Zpočátku technologie systémů pohonů umožňovala pouze pohyb nahoru a dolů. Společnost LINAK již od počátku vybavila řídicí systémy vyšší inteligencí umožňující optimální implementaci důležitých funkcí, jako jsou absolutní paralelní pohon, antikolizní ochrana nebo energetická úspornost. Inteligentní systémy umožní realizaci ještě inovativnějších kroků. Klíčovými prvky jsou integrace inteligentních rezervačních systémů a oblast individualizace.
Pohled do budoucnosti
Ještě větší flexibilita: Stoly se budou nadále vyvíjet a získávat více funkcí. Přizpůsobí se proměnlivým pracovním organizacím. Klíčovou roli sehrává flexibilita. Posledních několik měsíců pandemie tento vývoj ještě urychlilo. Potřebujeme pro každého zaměstnance samostatný stůl? Nešlo by kanceláře optimalizovat, ušetřit prostor a tím i zdroje uspořádáním pracovišť podle způsobu práce? Budou pracoviště ještě nezávislejší než dnes?
Jedno je jasné: výškově nastavitelné pracoviště již nebude něčím výjimečným, ale stane se standardem, bez něhož se nikdo nebude chtít obejít. V každém případě bude stále více lidí pracovat na dálku a využívat své soukromé prostory jako kanceláře. Co si však počnou lidé v menších bytech? Mnozí sedí u kuchyňského stolu, v rohu obýváku či dokonce v ložnici To je pro výrobce kancelářského nábytku výzva. Možná bude třeba navrhnout multifunkční stůl sloužící také jako jídelní, anebo stolní desku, jež stisknutím tlačítka zmizí ve stěně. Docela flexibilní a chytré.
„Stoly se budou nadále vyvíjet a získávat více funkcí. Přizpůsobí se proměnlivým pracovním situacím a nabídnou digitální propojení.“
Poznali jsme, jak digitalizace v posledních letech stírá hranice mezi pracovním a soukromým životem. Pro mnoho lidí je dnes zcela normální kontrolovat si večer e-maily na chytrém telefonu. Dalším důležitým krokem v tomto směru je skutečnost, že home office se stává nezbytnou součástí pracovního světa. Znamená to však také, že domov a kancelář si určitým způsobem konkurují. Proto je potřeba, aby byl domov pro práci prakticky uspořádán a abychom se v kancelářích cítili více domácky. Hranice se stírají oběma směry.
Hranice mezi kanceláří a domácí kanceláří se budou do budoucna ještě více stírat.
V několika příštích letech se kanceláře ještě více promění.
Kanceláře se stávají útulnějšími: V příštích několika letech budou kanceláře ještě příjemnější. Stále více konkurují domácím kancelářím. Kanceláře musí nabízet optimální a zdravé pracovní prostředí.
Zaměstnanci se také musí v kancelářích cítit jako doma. Zásadní roli zde hraje nábytek. Pomáhá zavádět kulturu bydlení v pracovním prostředí. Setkáme se s novými materiály vyráběnými udržitelným způsobem a bez škodlivých látek. Očekávám, že se změní i rozměry stolních desek. Poptávka po menších stolových deskách poroste. Důvodem je kromě omezeného prostoru v domácích kancelářích také změna organizace našeho způsobu práce. Kancelářská práce vyžaduje méně papírování. Stoly se mění na dočasná pracoviště s dokovacími stanicemi pro notebooky a smartphony.
Týmová práce bude hrát v kancelářích výraznější roli.
Více flexibility místo starých návyků
Stoly se stávají inteligentními: V kancelářích bude mít jednou pevný pracovní stůl jen několik zaměstnanců. Týmy se budou formovat v závislosti na projektu a stoly budou využívány flexibilně.
Rezervační systémy pro stoly a pracoviště budou nabývat na významu a stanou se normou. A co víc, cestu do kanceláří si časem najde i umělá inteligence.
Kancelářské stoly se v mnoha společnostech propojují s rezervačními systémy.
Představme si následující scénář: Christian pracuje v marketingovém oddělení a v pondělí má dvě schůzky s obchodním oddělením pro průmyslový sektor. Součástí jeho agendy jsou také úpravy obsahu technické literatury. Christian dorazí do firmy a systém mu přidělí vhodné pracoviště v bezprostřední blízkosti kolegů technické podpory z průmyslového sektoru. Christian tím získá přístup k rychlé výměně informací s náležitými kolegy při úpravách detailů v technických listech. Místo je také jen kousek od příslušné zasedací místnosti. Přidělený stůl zná Christianovy zvyky, automaticky se přizpůsobí optimální výšce sezení či stání a pravidelně připomíná změnu polohy. Christian si potřebné informace předem nastavil ve svém profilu. Na konci pracovního dne se stůl automaticky přesune nahoru do režimu čištění, aby se lépe a snáze dezinfikoval a čistil. To vše vyžaduje inteligentní technologii ovládání stolu.
Tato inteligence však dokáže zajít ještě mnohem dále. Vhodným klíčovým slovem je zde tzv. kvantifikované já. Mnoho svých údajů již shromažďujeme, například kroky a kalorie nám počítá nositelná elektronika či chytré telefony. Podobný sběr dat bude do našeho pracovního života stále více pronikat. Zaměstnavatelé se už neblýsknou jen nabídkou ovoce a nápojů či proplácením návštěv do fitness center. Pro zaměstnance se stane normou kvantifikovatelně zdravé chování prostřednictvím cvičení, střídáním polohy vsedě a vestoje či plněním různých výzev, například „nejzdravější zaměstnanec měsíce“. Potřebné údaje mimo jiné poskytne také inteligence výškově nastavitelných stolů. Získaná data poskytovaná aplikacemi pro výškově nastavitelné stoly by také mohla nakonec posloužit k výpočtu sazeb zdravotního pojištění. Uživatelé zdravých ergonomických pracovišť by tak mohli ušetřit na pojištění. Tím se samozřejmě spustí etické debaty na téma způsobu nakládání s těmito údaji, avšak nakonec stejně dojde k přijetí technologií včetně poskytovaných příležitostí.
Nápady se rodí již dnes
Zajímavé nápady vynesla na světlo světa soutěž „Design meets movement“, kterou společnost LINAK uspořádala poprvé společně s Wuppertalskou univerzitou v roce 2014. Mladí studenti vyvinuli stůl budoucnosti. Výsledkem bylo několik úžasných řešení, která jsou dnes nesmírně průlomová. Společnost LINAK soutěž v roce 2020 obnovila. A výsledky jsou opět působivé. Veřejnosti byly představeny v létě roku 2021 a jsem přesvědčen, že některé z prezentovaných nápadů se za pár let objeví v produktových portfoliích výrobců kancelářského nábytku.
Studentská soutěž „Design meets movement“ iniciovaná společností LINAK přinesla zajímavé podněty a vize pro stoly budoucnosti.
Stoly budou mít v kancelářích své místo i v budoucnu. Lze říci, že vlastně všude, kde pracujeme – tedy i v soukromých domácích kancelářích. Možná budou stoly vypadat jinak, promění se a integrují s dalšími funkcemi v prostoru, propojí se v síti a umožní koordinaci s různými službami. Zkrátka a dobře: Stoly zdaleka nejsou přežitkem.
Chcete-li si přečíst celý článek, klikněte sem
Text vznikl jako příspěvek do knižní řady „OFFICE PIONEERS“ vydávané nakladatelstvím Prima Vier Nehring Verlag. Více než 100 autorů v této knižní řadě přináší pohled na budoucnost kanceláří.
Christoph Messing je výkonným ředitelem společnosti LINAK GmbH. Tématu kanceláří se věnuje již přes 20 let.
